Substráty pro orchideje .

Vliv substrátu na růst a prospívání orchidejí :     Začátečníky trápí otázka, kde správný substrát sehnat, nebo jak si jej sám namíchat. Pokročilejší pěstitelé a profesionálové vědí, že je to neustále zkoušení a vylepšování poměru základních komponent, jejich nahrazování vhodnějšími složkami substrátu a porovnávání jejich vhodnosti pro jednotlivé druhy a typy orchidejí.    Je také jednoznačně prokázáno, že substrát, který se osvědčil u jednoho pěstitele, naprosto zklamal a nesplnil požadavky u jiného v jiných, i když na pohled podobných, podmínkách. Z toho vyplývá jedna jistota – můžete si koupit již namíchaný substrát, ale nikdy to nebude přesně ono a pokud si jej namícháte sami, dostanete se do kolotoče neustálého vylepšování a upravování poměru i složek. Není totiž dobré použít univerzální substrát pro epifyty, terestrity, petrofyty a všechny ostatní …fyty. Stejně tak není identický substrát pro mladé rostliny a pro dospělé až výstavní exempláře. Proto se pokusím poskytnout několik návodů a vodítek, kterými je možné se vyhnout nejzákladnějším chybám a snadněji se dopracovat úspěchu.
Požadavky orchidejí na složení a vlastnosti substrátu :      Nejdříve je třeba si rozdělit základní skupiny orchidejí alespoň na epifyty  a terestrity. Zde se totiž nároky jednotlivých typů nejvíce odlišují a specifické požadavky těchto skupin je třeba respektovat. Epifyty : rostou převážně na stromech a jejich kořeny slouží k přichycení na hostitelské rostlině a současně i k příjmu živin. Kořeny jsou však většinou málo zakryté, nebo zcela obnažené a proto substrát pro tuto skupinu musí být velmi vzdušný, neuléhavý, přiměřeně nasáklivý i prosychající . Pro mladé rostliny této skupiny může být podle velikosti jemnější a s poněkud vyšší schopností zadržovat vlhkost, protože tyto mladé rostlinky mají i malý kořenový systém a tím jsou také zranitelnější při výkyvech teplot a vlhkost. Terestrity : rostou převážně v substrátech pod stromy a keři, v napadaném a zetlelém listí, případně naplavených zeminách. Proto je jejich kořenový systém odlišný a přizpůsobený příjmu živin, uchycení v půdě, skalní štěrbině nebo podobném podkladu.

Komponenty substrátů :      Základem substrátu pro orchideje jsou ty komponenty, které i v přírodě tvoří základ pro uchycení a růst kořenů.

  • drcená kůra, zvláště borová, jedlová, dubová, které neobsahují mnoho silic a nepodléhají tak snadno rozkladu, jako třeba kůra smrková. Používá se ve dvou základních zrnitostech. Pro mladé rostliny zrnitost 0,2 – 1,0 cm, pro dospělé pak 1 – 3 cm. Menší částice jak 0,2 cm se odstraňují jako odpad, pro dospělé je odpad vše pod 1 cm.

  • rašeliník (Sphagnum), živý zelený rašeliník je v současné době v ČR téměř nedostupný, protože je většinou součástí chráněných oblastí a získává se pouze z lokalit, kde probíhá těžby rašeliny, nebo dřeva a místo výskytu rašeliníku by stejně bylo zničeno. Tyto možnosti jsou však velmi náhodné a omezené. Nedá se s nimi kalkulovat, zvláště při větší spotřebě. Proto se dováží a prodává, bohužel jen ve větším balení, sušené - bílé  Sphagnum z Nového Zélandu a tzv.bílá rašelina z Běloruska – nyní však problematické z důvodu embarga.

  • rašelina – hrubá, vláknitá, pokud není upraveno pH,  pak je třeba ještě upravit přidáním vápence. Většina rašelinových substrátů však má již půdní kyselost upravenu

  • drcený pěnový polystyren – v hrubosti podle základu kůry pro substrát a současně také vhodný ve větších kouscích jako drenáž na dno nádoby. Je třeba si ale uvědomit, že tento syntetický materiál nepodléhá rozkladu a při přesazování a likvidaci je problém se ho zbavit. Proto byl v Německu také, v komerční oblasti, zakázán používat.

  • pěnový polyuretan (molitan) velikosti 1-2 cm se může používat jako náhražka Sphagna, protože zadržuje vlhkost v substrátu a postupným rozkladem uvolňuje živiny, zvláště dusík.

  • hnojivové příměsi – sušený kravinec, kompostovka, bukovka, Osmocoty, hnojivové tyčinky, u terestritů i plná granulovaná hnojiva (NPK, Superfosfát, …) apod.

  • desinfekční příměsi – dřevěné uhlí, kořeny kapradin, pemza

  • nově používané komponenty – tropická stromová kapraď, xaxim, polypodium vulgare, osmunda regalis (kořen kapradiny),  kokosové chipsy (vyprané !)

  • experimentální prvky – drobný koks, cihlová drť, korkový odpad, hobliny, hrubý písek, štěrk, keramzit, biolaston, skořápky ořechů, perlit (Agroperlit-hrubý)  …

Úprava pH (kyselosti) – ·         podle individuelních požadavků jednotlivých druhů na kyselost je nutné tuto upravit do přijatelné tolerance. Taková úprava je však již složitým postupem s potřebou znalostí a možností výsledek změřit pH metrem. Tento postup použijeme snad jen v případě monokultury ve větším rozsahu, kdy se chceme vyvarovat větším potížím. ·         pro zvýšení kyselosti je vhodná rašelina s pH 4-5, nebo kůra jehličnanů v podobném pH rozsahu a nebo čerstvý rašeliník ·         pro snížení kyselosti se používá vápenec (mletý, nebo dolomitický )
   Každý substrát potřebuje jak složku kyselou, tak složku zásaditou. Liší se jen jejich poměrem a celkovým výsledným číslem pH.      Pokud jste pozorně četli až sem a vstávají vám vlasy hrůzou, jak to zvládnete, je čas Vás uklidnit, že jsou i jednodušší způsoby. Musíme si také uvědomit, že zdravotní stav,  kondice rostliny, tepelné a světelné podmínky, jsou přinejmenším stejně důležité jako substrát, ve kterém rostlina roste a z něhož získává živiny.

Substrát  pro  epifyty -      Základem je drcená borová kůra, která tvoří základ substrátu (asi 60% objemového obsahu). Přídavky pro zlepšení vlastností jako Sphagnum, polystyren a molitan se přidávají v poměru, který odpovídá podmínkám, ve kterých bude použit. Je třeba brát v úvahu zvláště vysychání a možnost úpravy vodního režimu – což je vždy individuelní. Výše uvedené vlastnosti jednotlivých komponent by mohly být v určování množství vodítkem pro zvýšení, nebo snížení poměru. Ostatní komponenty jsou na zvážení a zkušenostech každého pěstitele – dřevěné uhlí (je vhodné pro desinfekci poškozených kořenů a půdních houbových chorob), skořápky, keramzit a podobně já osobně nepoužívám, ale někdo z nedostatku jiného materiálu a potřeby provzdušnit substrát na ně nedá dopustit pro jejich trvanlivost. Pěstování v čistých hoblinách se sice v mnoha případech osvědčilo (jedná se o sterilní materiál) ale doba, po kterou lze rostliny v tomto substrátu pěstovat ještě není ujednocena a různí se podle jednotlivých druhů orchidejí i hoblin.      Můžete si všimnout, že dovážené orchideje do hypermarketů jsou často jen v kůrovém substrátu bez příměsí. Pak je nutné více se věnovat hnojení a přísunu živin. 

Substráty pro terestrity - mají na rozdíl od epifytních hlavně zajistit kořenovou výživu rostlin . Proto je jejich složení odlišné a do substrátu se přidává větši množství zásoby hnojiv. Složení těchto substrátů se pak spíše přibližuje směsím pro pokojové okrasné rostliny. Základ je rašelina, příměsi podle nároků jednotlivých druhů – jemná borová kůra a polystyren na provzdušnění , vápenec podle potřeby na úpravu pH, pozvolna se uvolňující hnojiva – Osmocoty, rohová moučka, kostní moučka, NPK, močovina apod.      Terestrity také na rozdíl od epifytů vyžadují pro svůj kořenový systém poněkud větší květináče a pokud je to možné, nejlépe prospívají vysázeny ve volné půdě. Skleník nebo zimní zahrada, které umožňuje i v létě upravit podmínky podle požadavků vysázených orchidejí.

Substráty pro petrofyty :      Snad by bylo dobrá se zmínit ještě o jedné skupině orchidejí – sice se v amatérských sbírkách vyskytují vzácně, ale pro úplnost a odlišnost jejich požadavků alespoň stručně. Petrofyty jsou rostliny rostoucí na skalnatém podkladu – v skalních štěrbinách, v malých jamkách sklal s minimálním množstvím navátého, nebo naplaveného substrátu. Pro svůj růst ovšem vyžadují většinou téměř plné slunce a podloží kamenité, které se ohřívá a chladne. Do těchto substrátů dáváme větší i menší kameny až drť jako základ, který tvoří asi 60% objemu a zbytek doplníme substrátem pro terestrity s přidáním větších kousků dřevěného uhlí. Toto se netýká hybridů, ale pouze vzácnějších botanických druhů s jejich specifickými nároky. Je třeba také zjistit potřebnou hodnotu pH a podle toho použít vápenatou horninu, nebo lávový kámen, Granodiorit, pemzu a nebo jiný vhodný přírodní komponent. V některých případech se používají i různé náhražky umělě upravované (např. Aliflor, Keramzit apod.).